Absurdistán PR: Za nevyřízenou autorizaci vyhazov

Minulý týden dostala mluvčí Ministerstva vnitra Pavla Kopecká výpověď za to, že před vydáním rozhovoru se šéfem policie Petrem Lessym v deníku Právo nevyřídila jeho autorizaci. Protože rozhovor přilil olej do ohně v již napjaté situaci mezi šéfem policie a ministrem vnitra Janem Kubicem, někdo za to musel platit.

Tento sloupek byl publikován 23.8.2012 v časopisu Marketing & Média

Tak dobře do kauzy nevidím, abych řekla, zda Kopecká v něčem opravdu pochybila. Pokud byla ale vyhozená za to, že nedokázala vyřídit autorizaci novinářského rozhovoru před publikací, je něco velmi, ale velmi špatně na našem trhu.

Nikdo nemá automatické právo vidět výsledek své interakce s novinářem před publikací.

Novinařina je samostatná profese; požadovat autorizaci článků před publikací je, jako kdybyste chtěli vidět výsledek vaší operace před šitím rány, protože nevěříte svému lékaři.

V mediální interakci váš vliv končí tam, kde končí vaše rty. Jediné, co můžete ovlivňovat, je to, co říkáte. Nic víc, nic méně.

Autorizace článků není nikde na světě v pořádku. To, že je obvyklým zvykem na našem trhu, pochází spíš z nekonfliktní nátury českých redaktorů, nebavme se o situaci, kdy se redaktor čistě pokusí přesunout zodpovědnost k správnosti informace na někoho jiného z lenosti si zkontrolovat fakta sám.

Autorizace je prostě nemravný vztah mezi novinářem a zdrojem, kdy novinář simuluje, že tvořil obsah, a zástupce organizace simuluje, že dostal objektivní mediální pokrytí.

Tam ale není nic objektivního - je to jen skrytá reklama. A ve chvíli, když to čtenář pochopí, přestává kupovat i ty noviny. A tímto médium zanikne.

Takže příště, až budete chtít autorizaci, pane řediteli, už nebudete mít po kom ji požadovat, protože médium už tam nebude.

Chápu, proč takový přistup může masírovat ega spousty ředitelů, kteří si myslí, že vše umí a všemu rozumí - a především nepotřebují školení, jak mluvit s novináři.

Někdo také může argumentovat, že kvalita českých reportérů šla v poslední době hodně dolů, a proto je autorizace nutná. Je to ale, podle mě, slabý argument.

Pokud jako píáristé pořád spoléháme na to, že něco odchytíme během autorizace, jen sabotujeme mediální profesi a tím si sami kopeme hrob.

Každý, kdo k tomu nepřistupuje profesionálně, má na tom svůj podíl.