Vítejte, Pane Prezidente!

03/12/2014
Kategorie:

Letos byl pro mě 17. listopad euforickým dnem. Zatímco Česká republika oslavila 25 let od Sametové Revoluce, Rumunsko zažilo svoji vlastní revoluci. A to i přesto, že navzdory své výjimečnosti, tato událost zůstala téměř naprosto bez povšimnutí českých médií.

Ráno 17. listopadu to bylo skoro jasné. Rumunsko má nového prezidenta.

Na konci jedné z nejdramatičtějších volebních kampaní po pádu komunismu, byl Klaus Iohannis, 55-letý bývalý učitel fyziky a starosta města Sibiu, ve středu Rumunska, potvrzen vítězem voleb a tím i novým rumunským prezidentem.

Klaus Iohannis

Můžete se divit, proč je demokratická volba nového prezidenta demokratické země Evropské Unie takovou revolucí. Zde je pár důvodů:

  • Klaus Iohannis je původem Němec. V Rumunsku představuje německá menšina 0,2 procenta z počtu obyvatelstva.
  • Klaus Iohannis je Luterán v zemi, kde 81 % Rumunů jsou věřící a do kostela chodící pravoslavní křesťané.
  • V zemi, kde rodina a péče o děti jsou jednou z nejdůležitějších hodnot, je Iohannis ženatý s půvabnou, skromnou a jeho ideály podporující učitelkou angličtiny, Carmen Iohannis. Přesto nemají děti.
  • Klaus Iohannis je pomalý. Na rozdíl od svého výrazného protivníka Victora Ponta, jehož vystupování je plně v souladu s image hlučného Balkánu, se kterým si mnoho lidí jižní Rumunsko spojuje, je Iohannis pomalý a přemýšlivý. Pečlivě volí slova, zůstává u faktů a dělá jen takové sliby, které může dodržet. Postavte vedle sebe Angelu Merkelovou a Silvia Berlusconiho a pochopíte rozdíly mezi vystupováním rumunských prezidentských kandidátů.

Iohannis Ponta1

  • Klaus Iohannis mluví jinak. Mnoho Rumunů má pocit, že Iohannis mluví někdy jako z učebnice dějepisu. Rétorická slabost anebo šikovná komunikační strategie? Iohannis je první, který přiznává, že není velkým řečníkem, a že za sebe raději nechává mluvit svoje činy.

Jak to tedy Iohannis dotáhla na prezidenta? 

V průběhu voleb Klaus Iohannis, který zastupoval pravicovou Křesťanskou-Demokratickou Alianci, spojoval Rumuny kolem myšlenky státu a dobře odvedené práce. Šikovně ku svému prospěchu využil fascinace Rumunů německou kvalitou.

Přesto to po prvním kole voleb vypadalo bledě. S 30,37 procenty hlasů se Iohannis dostal na druhé místo, za svého protivníka, sociálního demokrata Victora Ponta, který dostal 40,44 procent hlasů.

Ponta je v současné době i premiérem rumunské vlády. Ve spojení s nejasnými a křehkými politickými aliancemi nevypadala situace pro pravicového kandidáta dobře.

O dva týdny později bylo ale všechno jinak. Iohannis vyhrál volby a stal se novým Rumunským prezidentem s 54,43 procenty hlasů. Získal tedy o milion hlasů více než jeho soupeř.

Co se stalo?

Poprvé v historii postkomunistického Rumunska sehrály ve výsledku voleb klíčovou roli dva faktory: sociální sítě a obrovská komunita Rumunů žijících v zahraničí – takzvaná Diaspora.

V současné době se odhaduje, že téměř 3 miliony Rumunů žijí v zahraničí.

Již během prvního kola voleb bylo jasné, že volební sekce v zahraničí – především v Paříži, Londýně, Římě, Mnichově nebo Berlíně - nestačí na nával voličů.

Rumuni vstávali brzy, aby mohli jít volit. Právo volit je jednou z mála věcí, která jim ještě zbyla a stále je spojuje s rodnou zemí. Díky němu také ještě mohou ovlivňovat to, co se v Rumunsku děje.

Rumunští voliči v zahraničí se ale dočkali velkého překvapení. Volební sekce nebyly ani zdaleka připravené na takové záplavy voličů.

Proto se před Rumunskými ambasádami začaly vytvářet fronty, které mnoha lidem připomínaly fronty na maso z doby, kdy byl u moci Ceaușescu.

Image 2009 11 23 6543171 41 Coada Votare Londra

Frustrovaní lidé začali fronty natáčet a dávat je na Facebook a na Twitter.

[[56Te3Lctqls]]

Rumunské televize si těchto zpráv všimly a začaly vysílat dramatické záběry z ponižujících front v zahraničí. Fotky a videa sdílené na sociálních sítích začaly vytvářet paralelní realitu: v této realitě bylo jedno, kde se Rumuni nachází.

To, co je spojovalo, byla frustrace z organizace voleb, která se začala pomalu obracet proti vládě Victora Ponty. Ve větších rumunských městech se konaly obrovské protesty na podporu diaspory.

100151263

25 let po krvavém pádu komunismu byli Rumuni zase v ulicích. Tentokrát bez zbraní a kulek: stačily dojemné posty na Facebooku a na Twitteru s lidmi poníženými před ambasádami, aby se Rumuni spojili a vzájemně si přiživovali frustraci. Napětí vyvrcholilo v neděli, 16. listopadu, v průběhu druhého kola voleb.

Jak prohrát volby a jít se napít 

Možná se ptáte, co dělal Victor Ponta, prezidentský kandidát a premiér Rumunska, mezi dvěma koly voleb, aby situaci uklidnil.

Udělala nejspíš svoji největší chybu: situaci veřejně bagatelizoval. Rumunská média publikovala spekulace, že mezi 2. a 16. listopadem dostaly rumunské ambasády pokyny, aby se na oko dělalo vše možné ke zvýšení kapacity volebních míst.

V realitě se ale nemělo změnit nic. Sociální demokraté věděli příliš dobře, že diaspora je pravicová a nenechává se koupit pár litry oleje nebo několika sáčky rýže. Navíc diaspora se nedá ani moc ovlivňovat modlitbami farářů, kteří před volbami při nedělních mších hojně varovali před nebezpečím úspěchu pohanského cizince Iohannis.

Jenže sociální-demokraté v čele s Victorem Pontou dramaticky podcenili vliv sociálních sítí, které poprvé v historii vyvažovaly vliv místní televizní propagandy.

Rumuni z diaspory se spojili a přes Facebook poprosili přátele a rodiny doma, aby šli volit. Za jinou budoucnost. A rodiny na to slyšely.

16 listopadu šlo volit 64 % Rumunů. Jedná se o nejvyšší volební účast v moderní, postkomunistické historii Rumunska.

Výsledek? Cizinec, Luterán, pomalý, ale odhodlaný Klaus Iohannis vyhrál prezidentské volby s 54.43 % hlasů. Získal tedy o milion hlasů více než jeho soupeř.

Victor Ponta prohrál prezidentské volby kvůli nadměrné aroganci, kterou projevil ve vztahu k národu, který zastupuje, a který se pomalu probouzí.

Jeho reakce? Hned po vyhlášení výsledků voleb oznámil, že nehodlá v žádném případě rezignovat. Pak se sebral a jel na dovolenou, nejdřív s rodinou, pak do Abu Dhabi se svým politickým rádcem Sebastianem Ghitou. Rumunská média informovala, že strávil čas v klubu, kde jen vstup stal 150 $. Výborný vzkaz pro jeho levicové voliče, kteří musí s takovým obnosem někdy vystačit celý měsíc. Poslední kapka: pořád není jasné, zda do zahraničí cestoval za vlastní peníze nebo za peníze ze státního rozpočtu.

Rumunský Obama hnaný výbornou strategickou komunikací 

Očekávání Rumunů od nového prezidenta jsou obrovská – a to je vidět i z odpovědí lidí na jeho vzkazy na Facebooku.

Do velké míry je euforie Rumunů podobná nadšení, které prožily Spojené Státy po volbě prezidenta Baracka Obamy.

Doposud dělá Klaus Iohannis z pohledu komunikace se svoji komunitou výbornou práci: formou videí a inspirujících fotek a vzkazů dělá vše, aby lidi inspiroval a spojil dohromady.

Iohannis Fb

Nedávno také publikoval autobiografickou knihu, která mu vyšla v rámci nejnavštěvovanějšího rumunského knižního veletrhu Gaudeamus.

Iohannis bude jmenovaný novým prezidentem 22. prosince, přesně 25 let od pádu režimu Ceausesca.

Možná jeho největší výhrou je, že pochopil, že národ není jen to, co se nachází mezi státními hranicemi. Národ je především pocit, že někam patříte. Vzhledem k tomu, že v zahraničí žijí 3 miliony Rumunů, Iohannis má velké šance naučit se čerpat z jejich potenciálu, know-how a finanční síly. Je to jen otázka představivosti, jak se může Rumunsko změnit pod vlivem takových zdrojů.

Již více než deset let žiji v zahraničí. 17. listopadu 2014 jsem poprvé cítila naději, a že to dává smysl.

Zabývám se strategickou komunikací, emoční a systemickou inteligencí lidí i firem. Pracuji s dnešními i budoucími lídry na rozvoji jejich komunikačních dovedností, budování osobních značek a kompetencí ve vedení týmu i firem. Lidi, týmy i společnosti podporuji formou poradenství, školení, koučinku i mentoringu.