Mediální koučing – cesta do hloubi psyché manažerů

V praxi se velmi často setkávám s frustrovanými komunikačními manažery. Poukazují na to, že i když jejich šéfové absolvovali už několik mediálních tréninků, stále něco nefunguje. Šéf nedokáže mluvit stručně, jasně a k věci, a v tom nejlepším případě neříká to, co má říct. V nejhorším případě je jeho vystoupení začátkem pořádné krizové komunikace.

Tento článek byl publikován 16.12.2013 v časopisu HR Forum.

Co je mediální koučing?

Jak to, že i po opakovaných mediálních trénincích se některým manažerům nepodaří vyhýbat se chybám v komunikaci s novináři?

Dnes se ve většině případů pod pojmem mediální trénink rozumí jeden den školení, kdy má daný manažer poslouchat přednášku o fungování médií, pochopit, co novináři chtějí, a absolvovat pár simulací rozhovorů před kamerou následovaných jejich rozborem. Tím velmi často celý proces končí.

Nějak se automaticky předpokládá, že až bude mít manažer příště příležitost mluvit s novinářem, vybaví se mu všechny znalosti získané během jednoho dne a mediální interakci zvládne bez problémů.

V praxi to ale funguje trochu jinak. Manažer si nejspíš pamatuje pár konfrontujících okamžiků a některá doporučení, co by měl, případně neměl dělat. Pod tlakem novináře na ně ale nejspíš zapomene, a proto bude reagovat i po mediálním tréninku úplně stejně, jako by žádný trénink nikdy neabsolvoval.

Na rozdíl od mediálního tréninku, který moc neřeší dlouhodobý rozvoj manažera, jde mediální koučink více od hloubky.

Velmi přirozeně navazuje na dřívější komunikační a mediální zkušenosti manažera.

Základem je individuální práce, protože právě v rámci důvěrného vztahu s koučem se manažer může mnohem snáze otevřít.

Během první hodiny setkání se rozebírá, jak vypadají mediální zkušenosti manažera. Mluví o tom, co se v minulosti stalo, proč to tak dopadlo, a co by se mělo udělat jinak a lépe.

Zároveň se zkoumají potřeby firmy a slaďují se s osobními a profesionálními potřebami manažera. Cílem spolupráce je dlouhodobé zapojení manažera do komunikačních procesů firmy.

Kouč zjišťuje silné a slabé stránky manažera a také prozkoumává citlivé aspekty spojené s mediální komunikací. Na základě toho pak sestaví plán dalších kroků.

Ty mohou zahrnovat přednášky o mediálním světě, klasický trénink určitých technik a simulace reálných mediálních interakcí. Především je ale pozornost zaměřená na manažera a na to, co ho motivuje, co ho tíží a co by mu k dosažení komunikačních cílů pomohlo.

Sezení jsou rozdělená v čase tak, aby měl člověk nejen prostor vstřebat nové znalosti, ale hlavně aby měl možnost si je individuálně procvičit. Celý proces přirozeně integruje prvky teorie, tréninku, koučingu a mentoringu.

Čemu by se měli manažeři vyhýbat v komunikaci s novináři?

• Nepřipravenost. Pocit, že všechno umím, všem rozumím, a na nic se nemusím nějak zvlášť připravit.
• Prokrastinace. Ze strachu ze selhání posílám citáty na poslední chvíli. V tom okamžiku je ale pozdě – novinář má už článek dlouho hotový a online.
• Agrese. Pod tlakem odpovídám s větší agresí místo agilního přístupu.
• Rozptýlení. Nechám se táhat do neefektivních debat nad tématy, se kterými se moje firma nechce ztotožnit.
• Neochota zastavit se včas. Mluvím rychle a o všem, neuvědomuji si, že tím ztratím novinářovu pozornost.
• Ješitnost, snaha byt vidět všude za každou cenou. Tím oslabuji váhu vlastních slov a dlouhodobě si reputaci spíš poškozuji, než posiluji.

Výsledkem mediálního školení – tréninku nebo koučingu – by měl být vědomý manažer, který dokáže komunikovat s médií přitažlivě a efektivně, a přitom zůstane vědomý a pevný i pod tím největším tlakem. Proto je mediální koučink procesem zaměřeným především na dlouhodobý výsledek, a toho se dá dosáhnout jen časem.