Rumuni spouštějí zátah na úplatkáře

Úplatky jsou v Rumunsku odvěkým nešvarem. V loňském roce ovšem přišel na úplatkáře velký zátah. Skoro 300 zkorumpovaných úředníků, policistů či právníků bylo za korupci odsouzeno rumunskými soudy.

Tento článek byl publikován 30.4.2012 v časopisu Český export

Jako dítě jsem považovala svoji matku za kouzelníka. Dokonale se uměla přiblížit k panu doktorovi, když jsem náhodou skončila v nemocnici, a umístit mu do kapsy „malý dáreček“ formou obálky s očekávaným finančním příspěvkem.

Pokud by dar byl větší - med, vepřové maso, kachna, káva nebo alkohol-, dalo se to také elegantně odložit v pracovně pana doktora tak, aby z toho neměl špatný pocit.

Předtím se na chodbě strhla bitva: Kolik tenhle bere a za co? Tolik jenom za konzultaci?

Bože můj! Takže to radši zůstat zdravý.

Pan doktor měl vždycky pravdu, proto jsme se před ním všichni klaněli. Pan doktor měl hlavně moc, takže jsme ho respektovali a podporovali, jak jsme mohli.

Naštěstí se věci pomalu mění. Letos v lednu hrozba vlády o odvolání Raeda Arafata, ředitele rumunských záchranných služeb a poctivého člověka, který reprezentuje pro mnoho lidí jiný druh pana doktora, spustila protesty, které vynesly Rumunsko na hlavní tituly světových médií a vedly ke změně rumunské vlády.

Rumuni ani přesně nevěděli, proti čemu vlastně protestují - chtěli prostě změnu politiků, změnu přístupu k nim a k veřejnému rozpočtu a majetku.

Rumuni řekli dost. S podporou Evropské unie, která pořád na zemi tlačí, aby něco dělala s endemickou korupcí, se věci dávají pomalu do pohybu.

Rumunsko do schengenského prostoru?

V únoru vydávala Evropská komise (EK) zprávu o pokroku Rumunska a Bulharska v boji proti korupci.

Komise potvrdila pokroky, ale také ukázala, že je i nadále třeba, aby obě země zavedly „silnější opatření“ k zajištění transparentnosti a učinily jisté změny v soudnictví.

Podle serveru PressExpress.eu mluvčí EK Mark Gray uvedl, že „komise se domnívá, že posuzování vstupu obou zemí do schengenského prostoru by mělo být objektivní, z pohledu komise obě země splňují podmínky pro tento krok“. Dokument však také vyzval obě země k dalším protikorupčním opatřením, zejména v oblasti pohraničí. Nizozemsko, které brání vstupu obou zemí do schengenského prostoru, uvedlo, že počká na druhou zprávu o pokroku obou zemí, kterou EK zveřejní v červnu 2012.

V roce 2011 se počet případů trestních rozsudků za korupci zdvojnásobil v porovnání s předchozím rokem.

Podle rumunského Národního ředitelství pro boj s korupcí (DNA) skončila třetina případů trestem vězení. Celkově 298 lidí včetně právníků, starostů, policistů a ředitelů státních institucí bylo odsouzeno za korupci. To bylo skoro dvojnásobek oproti 154 případům v roce 2010. Polovina osob zastávala v době odhalení manažerské pozice.

„2011 byl rokem odsouzení,“ řekl Daniel Morar, ředitel DNA. Nárůst počtu odsouzených poukazuje na odhodlání rumunské justice dělat něco s korupcí, která dlouhodobě pošpinila pověst Rumunska v Evropské unii.

Kvůli korupci prý i umírají děti

Podle ČTK, která cituje informace Evropského statického úřadu Eurostat z února 2012, zhruba tři čtvrtiny Evropanů (74 procent) považují korupci ve svých zemích za významný problém.

V Rumunsku, kde je podle agentury Eurostat situace nejhorší, 31 procent dotázaných odpovědělo, že bylo v posledním roce o úplatek požádáno nebo že se od nich očekávalo, že ho zaplatí. Pro srovnání: v České republice to bylo 18 procent.

O tom, že jde o velmi vážný problém, svědčí i odhad škod, které korupce přináší. Hospodářské ztráty vzniklé kvůli korupci se v EU pohybují kolem 120 miliard eur ročně.

Na začátku dubna psala zpravodajská agentura AP, že v Rumunsku kvůli korupci ve zdravotnictví umírají děti.

Rumunsko čelí tak rozsáhlé korupci, že za poskytnutí péče žádají po pacientech peníze lékaři i zdravotní sestry - třeba za pouhé převlečení postele. I to je důvod, proč je dětská úmrtnost v zemi dvojnásobná ve srovnání s průměrem v EU.

"Každé sté dítě se nedožije svých prvních narozenin. Své o tom ví kardiolog Catalin Cirstoveanu, který musí vážně nemocné děti posílat na léčení do zahraničí, nechce-li se na uplácení podílet,“ napsala AP.

„Musím říci, že je to v našem systému tak zakořeněné, že je skutečně těžké to vymýtit,“ citovala agentura ministra zdravotnictví Ladislaua Ritliho. Ptáte se, zda to platí i v podnikání? Pravděpodobně ano. Je to smutné, přestože se už objevují prví vlaštovky boje s korupcí.

***

O autorce

Cristina Muntean je komunikační poradce s více než dvanáctiletou praxí v českých, rumunských a mezinárodních médiích. Pochází z Rumunska, vystudovala žurnalistiku na univerzitě v Bukurešti. Později začala působit v České republice. V letech 2005 až 2010 pracovala v Praze pro anglicky psaný časopis Czech Business Weekly. V roce 2010 založila společnost pro komunikační poradenství Media Education CEE. Loni byla zvolena předsedkyní PR Klubu České republiky. V současné době nabízí mediální trénink, koučing a poradenství pro manažery, odborníky v komunikaci či úředníky.

O autorovi: Cristina Muntean, PR poradkyně, Media Education CEE30