Proč miluji podzim. O leadershipu, transformaci a jaře na dohled.

08/10/2013

Podzim jsem vždy nenáviděla. Když jsem byla dítě, znamenal pro mě dobu, kdy si musím obléknout nepromokavý kabát, nazout gumáky a jít tři kilometry pěšky do školy a zpět. Vítr zesílil hned, jak jsme vyšli z vesnice; voda v řece Mures byla rychlá a šedivá; školní taška byla plná těžkých knih. Jedinou útěchou nám byla vyhlídka na setkání se spolužáky a naděje, že jednou budeme moci tu samou trasu urazit na kole.

Nyní, o 20 let později, vnímám podzim jinou optikou.

Uběhl další rok. Co jsem za posledních více než 300 dní dokázala? Učinila jsem nějaké kroky k tomu, abych žila život, který má smysl? Jakým způsobem ovlivnila energie, kterou jsem za poslední rok vydala, životy lidí okolo mě? Jaké po sobě zanechávám stopy?

Jsem si jistá, že mnoho z nás, kteří se odváží na moment vydechnout a věnovat chvíli pohledu z okna na moře umírajících listů, si klade ty samé otázky. Proto se i já odvažuji napsat tento sloupek v trochu jiném duchu, než ty předešlé.

Přijmout zimu

Pro mnoho společností založených po pádu komunismu ve střední a východní Evropě byly roky 1998 až 2007 léty ohromného růstu.

Léto v tom nejlepším: peníze přitékaly proudem, trhy se otvíraly, spotřebitelé byli ochotní utrácet víc, než si mohli dovolit. Podzim přišel náhle, s pádem nepřemožitelných Lehman Brothers v září 2008; těm, kteří nebyli dostatečně moudří, aby si vytvořili rezervy, vymazala následující zima jméno z historie.

První známky mírného oživení se začaly ukazovat teprve v letošním roce – a to i přesto, že naši političtí představitelé se nás v České republice snaží v chladné zimě udržet, co nejdéle to jen jde. Přesto se zdá, že mírné oživení je v příštím roce nadosah – ne ty hojné roky před rokem 2007, ale nová realita.

Mnoho lídrů za pár let zestárlo o desetiletí; nemilosrdná ekonomika nás naučila vše, co potřebujeme znát, abychom byli připraveni na nové jaro. Přesto existují manažeři, kteří nepochopili účel „zimy“.

Podobně jako život malého semínka, které na jaře vypučí, v létě rozkvete a na podzim se vrací do země, aby tam přečkalo zimu a nabralo energii na nové jaro, tak i život našich firem je cyklický. Jenom nejsme zvyklí si to přiznávat.

Stále jednáme jako posedlí hladem po růstu pro růst samotný a po prázdných vyšších ziscích. Ale co když je zima v životě každé společnosti nutná, aby zajistila, že se nevyčerpají všechny prostředky a firma se dokáže po hibernaci úspěšně vrátit? Jaká kacířská myšlenka pro manažery, kteří jsou odměňování na základě rychlosti růstu firmy v daném roce.

Co to má společného s komunikací?

Nesčetné studie ukazují, že lidské zdroje, tedy lidé, kteří mají naplňovat firemní vize, byly vyčerpány bojem o přežití posledních pěti let.

Na začátku tuto námahu přijali a doufali, že bude pouze dočasná. Časem však za ni začali platit vysokou cenu: zdravotní problémy, rozpadající se vztahy, frustrace a pocit nikdy nekončícího napětí a celkového zmaru.

Studie zveřejněná v červnu 2013 mezinárodní poradenskou firmou Hay Group ukazuje, že jeden ze čtyř zaměstnanců je připraven opustit firmu během následujících dvou let.

Zaměstnanci uvádějí mnoho důvodů pro své rozhodnutí včetně stylu vedení jejich manažera a jeho komunikačních dovedností. Velmi často mají pocit, že jsou v těžkých dobách osamoceni, že musí dokázat více s menšími zdroji, zatímco se zdá, že nikdo nevidí výsledek a ani se o něj nezajímá.

A právě zde ke slovu přichází komunikace. Jedním z hlavních trendů na českém trhu, a na dalších trzích střední a východní Evropy, je transformace firemní kultury. Tím jak ve vedení mnoha místních firem došlo ke generační výměně, vynořuje se potřeba dělat věci jinak.

To neznamená, že mladí manažeři jsou nutně lepší v komunikaci. Nicméně kvalitní interní, externí a zákaznická komunikace se, zdá se, během procesu transformace zřetelně zapisuje do firemní DNA. A to je dobrá věc. 

A zde se do hry zapojují skuteční lídři.

Ty opravdu úspěšné společnosti – jako Student Agency, Bernard, Linet, Agrofert a mnoho dalších – jsou vedené lidmi, kteří se nebojí podělit se o svůj životní příběh, opustit bezpečí svých ulit, zapomenout na to, že by měli všechno znát, méně mluvit, více poslouchat a otevřít se novým, jiným, zraňujícím a autentickým podnětům.

Důvod, proč nyní podzim miluji, je ten, že mě život dovedl na pozici, ze které mohu tyto úžasné lidi pozorovat a podporovat je v jejich snaze otevřít se a změnit sami sebe i životy jiných díky lepší komunikaci. Tím, že se odváží položit na stůl svou sladěnou mysl a srdce, tito lídři vytváří více udržitelný svět.

Transformace již probíhá; byl nejvyšší čas. A jaro je na dohled, i když se to nyní, v listopadu, na první pohled nezdá.

Zabývám se strategickou komunikací, emoční a systemickou inteligencí lidí i firem. Pracuji s dnešními i budoucími lídry na rozvoji jejich komunikačních dovedností, budování osobních značek a kompetencí ve vedení týmu i firem. Lidi, týmy i společnosti podporuji formou poradenství, školení, koučinku i mentoringu.

Přihlaste se k odběru článků

Chcete se dozvědět jako první o mých novinkách, slevách a dalších zajímavých nabídkách? Přihlaste se do mého newsletteru.
Vyskytla se chyba. Zkuste to prosím později.
Děkuji Vám, byli jste přidáni do newsletteru.