Hořká chuť evropských peněz

Nikdo se netěšil na evropské fondy více než Rumunsko. V zemi, kterou zahraniční investice začaly pomalu objevovat až po roce 2000, jsou peníze potřebné jako déšť v pustě. V Česku je trochu lépe; země zůstává magnetem na investice navzdory složité hospodářské situaci.

Tento sloupek byl publikován 3.9.2012 v časopisu Komora.

Přesto jsem pochopila nadšení českých podnikatelů, když si představili ohromné příležitosti, které evropské fondy mohou otevírat. Málokdo si ale uvědomil, že tato šance se může obrátit proti nám a že v některých případech může očividně ničit trh poctivých podnikatelů.

Uvedu dva příklady, které mě nedávno překvapily a přesvědčily o snadném zneužívání evropských fondů.

Jsem poradkyní v oblasti komunikace a mediální trenérkou, proto mě zajímá, kdo se na mém trhu pohybuje.

Jeden den jsem dostala do mailu upozornění na společnost, kterou nebudu jmenovat. Firma nabízí mediální školení státním úředníkům na základě toho, že je schopná získat evropské fondy právě na toto školení. Dívala jsem se na lektory společnosti a ani jeden z nich nemá zkušenosti s prací v médiích.

Navíc pravděpodobnost, že vyškolení státní úředníci budou někdy vystupovat před kamerou, je minimální. A pokud nastane, potřebovali by spíš individuální media koučing než obecný trénink.

Procházela jsem nabídku znovu a znovu a bylo mi smutno. Jen proto, že na českém trhu chybí jasná definice mediálního školení a představa o tom, jak by měly vypadat výstupy a návratnost klientovy investice a jakou kvalifikaci by měl mít mediální trenér, tvoříme prostor pro pijavice, které se živí trendovými slovy a rostou na úkor peněz evropských daňových poplatníků.

Mocná karma

Druhý příběh je ještě zajímavější. Tento článek jsem začala náhodou psát v den, kdy ve státní agentuře na podporu podnikání Czechlnvest zasahovala policie.

Mocná karma! Na jaře jsem se totiž od různých zdrojů dozvěděla, že Czechlnvest připravuje spuštění programu EkoSystem na podporu malých a středních podniků.

Firmy zapojené do programu měly získat podporu v oblasti poradenství, včetně komunikace. Často od českých firem slýchám, že by chtěly komplexní a inovativní PR projekty, ale že na to nemají peníze. V Ekosystému jsem viděla možnost řešení.

Zvesela jsem napsala svým potenciálním klientům, že by o využití podpory měly uvažovat. Klienti chtěli více informací, proto jsem vyrazila do Czechlnvestu.

Je pátek ráno. Bavím se s ředitelem programu o podmínkách pro žadatele. Všechno zní velice dobře. Do chvíle, než se dozvím, že si žadatelé nebudou moci vybrat vlastní dodavatele.

„V této chvíli probíhá výběr dodavatele poradenských služeb," říká pan ředitel.,Yy chcete vybrat jednoho dodavatele všech poradenských služeb - manažerských, právnických, jazykových,
a PR?" ptám se s údivem. „Ano." „A kdy je uzávěrka?" „Toto pondělí."

Prosím o zaslání zadávací dokumentace a spěchám do kanceláře. Nechápu, proč mi nebylo z popisu projektu jasné, že Czechlnvest chce jen jednoho dodavatele. Nic. Možná není vše ztraceno.

Zavolám svému partnerovi do poradenské společnosti v oblasti kvality a školení zaměstnanců, jestli bychom se na to neměli podívat. Posílám mu dokumentaci.

Přijde mi od něho mail. „Cristino, nemá to cenu. Obrat potenciálního dodavatele za poslední tři roky musí 180 milionů korun. Nemáme šanci."

180 milionů korun, aby řešil zakázku za 60 milionů (hodnota první výzvy EkoSystému)?

Sedím a přemýšlím, kolik poradenských firem na českém trhu má takový obrat a pro koho je vlastně zakázka šitá na míru. Sázím se s kolegyní o láhev dobrého šampaňského, kdo si správně tipne vítěze.

Na konci května se dozvídám, že můj tip vyšel. Dáme si šampaňské. Chutná hořce.

Daně v kapsách tunelářů

Pracujeme poctivě a platíme daně. Naše peníze jdou do Bruselu, aby se vrátily do kapes tunelářů, kteří ničí náš trh.

Ani v nejhorších nočních můrách by se tato představa neměla objevit. Nic naplat, je to výsledek dlouhých let boje o přežití, kde je uplácení za zakázku běžným zvykem a etika nemá s podnikáním nic společného.

Je velmi smutné, že jeden z nejlepších nástrojů na podporu evropského rozvoje v sobě skrývá semínko našeho sebezničení. Podnikat poctivě ve střední a východní Evropě? Můžeme to zkusit, ale pozor. Nebude to žádná láskyplná jízda růžovou záhradou. *

***

O autorovi| CRISTINA MUNTEAN, je majitelkou poradenské společnosti Media Education CEE. Letos v lednu byla zvolena první předsedkyní Marketingového výboru Americké obchodní komory v Praze.