Jak vyhodit peníze za mediální školení a ještě ze své kapsy

Jak často přemýšlíte nad návratností peněz, které investujete do mediálního školení?

Tento sloupek byl publikován 18.6.2012 v časopisu Marketing & Média

Klasika: firma má nového ředitele nebo chce vytvořit tým mediálně viditelných řečníků.

Má na to nějaký rozpočet, konzultuje s PR poradcem, zaměstnává kameramana a novináře na simulaci rozhovoru, dělá interpretace video záznamů atd. A tím to hasne.

Je zde ale jeden problém: nefunguje to. Pak si totiž uvědomíte, že za měsíc váš manažer na vše zapomněl.

Pokud nevystupuje pravidelně v médiích, aby si vaše triky vyzkoušel naživo, mediální školení mu dlouhodobě nic nepřinese.

Navzdory tomu, že firmy a PR agentury vesele utratí rozpočet na mediální školení bez ohledu na skutečný dopad na efektivní komunikaci firmy. Možná i proto máme na českém trhu hromadu takzvaných „mediálních trenérů“.

Když se díváte na CV takového člověka, uvědomíte si, že třeba nikdy nepracoval v médiích, a také, že v médiích sám vůbec nevystupuje. Takže vůbec nemusí vědět, o čem mluví.

Poslední kapkou byla inzerce společnosti, která na základě získaných prostředků evropských fondů nabízí „mediální školení“ státním úředníkům.

Protože tu nemáme definici profesionálního mediálního školení, pojem mediální trénink se stává nástrojem na zneužití veřejných peněz, kde nejenže školení není provedeno kvalitně a efektivně, ale navíc za to platíme všichni z naší kapsy prostřednictvím evropských fondů.

Zásadní otázka, kterou by si měl položit každý PR manažer, jenž začne řešit mediální školení, je, k čemu mu to bude sloužit. Jakým způsobem se mu ta investice vrátí?

O mediálním vzdělání manažera je důležité uvažovat v komplexním kontextu.

Cílem mediálního školení by měla být transformace běžného člověka v mediálně inspirujícího řečníka, který nejen umí vyslovit věty, které se naučil nazpaměť, ale také umí profesionálně reprezentovat firmu, prosazovat její zájmy a bránit ji během útoků.

Taková transformace ale vyžaduje čas, strategické myšlení a zodpovědnou volbu trenéra. Pak se možná můžeme všichni těšit, že budeme mít na českém trhu více inspirujících lídrů jako Martin Jahn, Dan Ťok nebo Jan Mühlfeit, pro kterého by chtěl dělat každý píárista.

***